V Praze by mě ani nenapadlo napsat článek o otevírání firemního účtu v bance, ale tady v Americe je to jiná zkušenost.
Firemní účty jsem otevíral již v těchto zemích :

Podle stupně náročnosti : ( 1 – nenáročné až 4 – náročné )
1.) Čína
2.) Čechy
3.) Amerika
4.) Rusko

Obtížnost byla přesně v tomto pořadí, od nejlehčího postupu, po nejsložitější, ale také zde musím napsat, že pokud to srovnám podle vstřícnosti, pak rozhodně ČR spadne k Rusku a na špici bude Čína spolu s Amerikou
( mezitím dlouho nic )

Otevření firemního účtu v USA :

Ok, mám založenou firmu  v Nevadě a hurá do banky ? No tak to prr, ještě získat EIN ( Employer Identification Number ) . To byl trochu  oříšek a zabralo to pár hodin. O tom jindy. Dobrá takže mám přidělené EIN od IRS 🙂

Protože mám firmu v Nevadě, tak bych měl otevřít účet v Nevadě ( logicky ), ale nějak jsem se při pobytu v Las Vegas s přítelkyní věnoval jiným věcem, a tak jsem na to prostě zapomněl a odjel jsem zpět do Californie.

Zpět do Vegas se mi moc nechtělo a tak jsem zvolil CitiBank. Sice je otevření účtu otázka 5ti dnů, ale to mi nevadilo.

Návštěva CitiBank #1
Náhodou jsme jeli kolem jedné pobočky a měl jsem s sebou notebook. Vzala si nás na starost Mexičanka, která vypadala příjemně.

Jako obvykle nás pozdravila a zeptala se jak se máme ( Tohle mě prostě NIKDY neomrzí, ať si kdo chce co chce říká, je to příjemné a rád si takhle s lidmi povídám, zvedne Vám to 10x za den náladu ). Zeptala se mě, jestli mám papíry k firmě, řekl jsem že ano, ale v počítači. “ Ok, pošlete mi je na tento email….“ a už si je tiskla… Dále se zeptala co vlastně dělám a co firma prodává. Také chtěla vědět, kde si může existenci firmy ověřit. Poradil jsem jí Nevada Business Silverflume portal . Ještě jsem jí dal svojí CitiGold kartu, abych teda ukázal že u jejich banky již účet mám. Ok takže firmu si ověřila, vytiskla si dokumenty firmy ( Articles of incorporation, Business Licence, EIN ) a šla za managerem. Po chvíli se vrátila, zeptala se mne ještě na pár otázek a prohlásila, že mi účet neotevřou, že chtějí vidět firemní web a že mají rádi si něco koupit na zkoušku, proklikat se někam atd. 🙂  “ Přineste originál dokument Articles of Incorporation a mějte funkční web a ůčet Vám otevřeme…. “

Ok odjel jsem. Zamakal jsem na eshopu, aby si jej mohli proklikat. Dále jsem napsal do Nevady, že potřebuju originály Articles. Originál bohužel nedostanete, pokud zakládáte firmu přes internet.Všechny dokumenty si můžete leda stáhnout. Také jsem si pro jistotu zpracoval business plán ( asi podruhé v životě, protože mi to přijde zbytečné, ale budiž ), nechtěl jsem se do banky vracet potřetí. Navíc jsem na jednu stránku napsal úplně všechny nacionále, adresy, telefony, daňová čísla atd. co jsou spojené s mojí firmou a mnou. Tentokrát jsem se do banky objednal, vytiskl jsem si předem veškeré dokumenty a jupí zpět.

Návštěva CitiBank #2
Mexičanka tentokrát měla klienta a tak mě přehrála rovnou na managera – aktuálně nejvyšší osobu v této bance.
( super, tak to jsem v pytli 🙂 , říkal jsem si ). Manager byl asi 50ti letý Ind. Vřele nás přivítal a usadili jsme se do křesel. Předložil jsem mu business plán, který si začal prohlížet. ( Bylo cca 16:30 ) .

“ Ok tak mi povězte co děláte “ povídá.. .

Převyprávěl jsem mu popravdě co dělám a co hodlám dělat tady v U.S.A. . Postupně prošel papíry, na originály se tentokrát ani nezeptal a řekl že tedy založíme účet.

“ Jaké jsou firemní stránky ? „

Začal jsem mu diktovat adresu a začal do lišty Internet exploreru psát www.google.com aby si tu adresu vygoogloval. ( Hned vedle měl search applikaci google, ale proč na to jít jednoduše že 🙂 – Pomyslel jsem si, tak to bude dlouhá hodinka a snažil jsem se nevytrhnout mu klávesnici z rukou..

Nakonec se povedlo, eshop našel. Jediné co udělal, že zkontroloval firmu a adresu v patičce webu, zeptal se na hlavní dodavatele a bylo to. ( 1 minuta prověřování )..
Ok otevřel Citibank systém a začal zaklikávat kdo vlastně sem atd.. Tady se přiznám, že jsem se musel fakt držet, protože to bylo stejné jako sledovat Českého policistu jak ťuká protokol do supermoderní mašiny jménem Consul.

Manager se mě zeptal, jestli chci posílat peníze i do zahraničí a také ze zahraničí. ( Opět jsem si pomyslel, že tady to bude konečná, protože když jsem oznámil v Ruské Raiffaisen Bank, že mám u nich v Praze účet už 15 let, tak mi řekli pá pá, Vy by jste mohl posílat prašule ven z naší matičky Rus :).

Nic, pohoda. Nastavili jsme limity pro posílání, výběry apod.. dokončili jsme vyplňování a pan Manager povídá :

Chcete také osobní účet? Je to zdarma, ale musíme tady také vyplnit nějaké papíry.
( bylo nějakých 17: 45 , tedy 45 minut  po pracovní době, banku mezitím zavřeli ! )

Povídám : “ Nezlobte se, děkuji, ale je již třičtvrtě hodiny po pracovní době, už takhle si Vážím toho, že tu se mnou jste“

Odpověď : „ Bez obav, já jsem tu od toho, abych pracoval, tak si nedělejte starosti, proto jsem tady “ 

To jako Vážně ???? Slyšel jsem dobře ? Omg, zastyděl jsem se, za všechny ty České úředníky a zaměstnance ! Takhle to má vypadat, chtěl jsem mu potřást rukou a poplácat ho po zádech ! Nemyslím si, že dostane za to přidáno, nebo že ho někdo ocení navíc.

Říkám, že potřebuju procesovat platební karty, jestli to dělají? Ok tak já ti domluvím schůzku, někdo se ti ozve :)…
Ještě nějakou minutu to zabralo, a když jsme odcházeli, vlepil mi vizitku a říká :

“ Když budeš cokoliv potřebovat, je tam na mě přímá linka, tak klidně zavolej ! „

No tvl to je boží, pomyslel jsem si, poděkuju a odcházíme.. 🙂

Všechno tedy dopadlo OK, účet hotový a já čekám na debetní karty.

Komentáře